SLUNÍČKA OZNAMUJÍ A NA VĚDOMOST DÁVAJÍ …

 

…že byla svatba veliká a celé dopoledne hrála muzika.

Pár koní od Dostálů odvezl svatebčany, svědky, paní oddávající, paní matrikářku a nevěstu se ženichem k oltáři. Svatební pár, Elen Tylečková a Petr Bakeš, prošli špalírem svatebních hostů – krásně vystrojených spolužáků, k oltáři, paní matrikářka Jana Limberková pronesla dojatě úvodní řeč, předala slovo oddávající Zuzce Němcové, která zpečetila slib obou kamarádů. Elenka a Peťa si vyměnili přátelská pohlazení i prstýnek a náramek přátelství a slíbili si věrné přátelství navždy. Proběhlo fotografování a všichni jsme se těšili na slavnostní tabuli a také na tancování. Pochutnali jsme si na krásném svatebním dortu, koláčích a cukroví, připili novo(staro)kamarádům ke štěstí, trochu jsme také zapařili a po výborném svatebním obědě, jsme spokojeně akci ukončili. Všechny děti dostali perníková srdíčka na památku, cukrovinky a balónky. Dle dokumentace ve fotogalerii můžete vidět, že svatba se vydařila a všechny děti si ji náramně užili.

            ….a proč to vlastně všechno bylo

no, slovo dalo slovo a kamarádi ze školky, kteří se ale musí v nastávajícím školním roce rozejít, neboť Elenka jde do školy a Peťa zůstává ve školce a nebudou spolu trávit již tolik času, se velmi trápili a paní ředitelku napadla předloha k této „svatební“ akci, která všechny účastníky ihned nadchla. Děti zažili zase něco jiného, vyzkoušeli si, v dnešní době možná už trochu vzácnou, společenskou událost, krásně se vystrojili, učesali, kulturně stolovali a všechno si realisticky a parádně užili.

   Velké poděkování patří: 

panu Kutáčovi za povoz s koňmi a paní Dostálové za foto/video

panu Novobilskému za fotodokumentaci

paní Velčovské za svatební koláčky 

paní Tylečkové za poskytnutí místa, svatební dorty a komplet cattering

                                                     Klára Velčovská, Zuzana Němcová

Rozloučení s předškoláky….          …i ten nejlepší večírek musí jednou skončit

 

i pro naše předškoláčky Klárku, Sebika, Verču, Alexe, Haničku, Přemka, Vladěnku, Matěje, Elenku a Ondru, kteří si jistě tuto tříletou školkovou párty užili.

Budoucí školáci a mladší spolužáci, paní učitelky, rodiče, zástupci obce Kateřince i Trnávky se sešli v úterý 13. června na hřišti v Kateřinicích a naše poslední společná show mohla začít.

Našich 10 dětí bylo pasováno na školáky! Velké gratulace a předání dárečků – triček a pytlíků na cvičební úbor od Klubu rodičů v zastoupení paní Terezky Mičkalové a Markéty Londinové, šerp a ručníků do školy od paní ředitelky Zuzky a paní učitelky Jany. To vše ještě doplnili přáními úspěchů a taktéž předáním dárečků starostové obcí Kateřinice pan Radek Novák a Trnávky pan Dalibor Šimečka – děti dostali kufříky a pera.

Nicméně, co si budeme nalhávat, naše show vygradovala příchodem Klaunů na volné noze s milionem bublinek a oblíbenými balónkovými zvířátky. Děti a všichni účastníci show, si myslím, akci pořádně užili. A, ač to tak nebývá, tak naše rozloučení se školáky, bylo opravdu veselé a žádná slzička neukápla, zatím….

 

Holky a kluci, přeji vám mnoho zdarů a úspěchů a ať je ta školní párty pořádně veselá!  🙂 

 

Děkuji za účast a dárky zástupcům obcí Kateřince a Trnávka, paní ředitelce Zuzaně Němcové a paní učitelce Janě Limberkové za perfektní organizaci, rodičům za hojnou účast a paní Katce Tylečkové za super občerstvení.

 

                                                                                               Klára Velčovská

SLUNÍČKOVÝ VÝLET

            A počasí nám na výlet do zámku a zahrad v Kuníně opravdu vyšlo. Třída Sluníček vyrazila v 9:15 od školky autobusem a v 10:30 už vešla rovnou do pohádkového zámku.

            A teď vám povím jak to bylo …. sešli jsme se i s dětmi z Fulneku, Studénky a Kravař v pohádkovém sále kunínského zámku a pohádka mohla začít. Dozvěděli jsme se, jak to doopravdy bylo s Jeníkem za pecí, jeho mámou a buchtami a přesvědčili se o tom, že dobro musí zvítězit nad zlem.

Následovala prohlídka komnat a v té jedné jsme si pověděli o loutkách, jak se vodí, jak ožívají a jak se jmenují. Také jsme hádali, z kterých pohádek loutky jsou. Filípek Velart vyhrál casting na čerta a s pekelným kolegou z Fulneka vystrašili všechny děti, hlavně Evičku. Za to Karlička i s druhou slečnou z Fulneka nám ukázali zase hodné víly v tzv. polomaskách. Například poměnkovou a červánkovou vílu. Ještě jsme, jen tak zběžně a  každý podle svého svědomí, nakoukli do pekla a pohádková prohlídka pokračovala.

Vrátili jsme se o komnatu zpět a mohli vyzkoušet kostýmy, takže Filípek Velart si mohl střihnout roli kouzelného dědečka, Peťa Bakeš se proměnil ve vodníka, Adrianek zase v chrabrého prince a i děti z Fulnecké školky si zahráli, například na princeznu či hostinského. Zato Mirečkovi se naše ochotnické divadlo moc nezdálo a raději zvolil úprk do zadních lavic. Poté jsme se už všichni proměnili v pozorné návštěvníky zámku a paní průvodkyně nám řekla, jak se tenkrát, strašně dávno, na zámku žilo. Asi největší rozruch způsobila informace o tom, že jedna kněžna měla 16 dětí.  Rozpoznat trofeje byl pro naše děti snadný úkol, za to plivátko, poznala jen paní učitelka Jana.

Potom už nastal čas oběda a zámecký kuchař nám připravil královské hody přímo v zahradě. Ten kdo měl málo snědl oplatek od maminky a už nás čekal autobus, který nás odvezl zase zpět do naší školky jako z pohádky J

 

                                                                                                     Klára Velčovská

KÁČÁTKA na LETIŠTI

Ptáte se, jak se ocitnou Káčátka sice pár kilometrů dál od MŠ, ale přímo na mošnovském letišti??? Snadno. Stačí mít mezi sebou vnímavé všetečky, co neposedí, nepostojí, stále je něco zajímá, a tak jim  jednou cestou z jídelny neunikne, že před MŠ stojí jakési modré firemní auto. “Co to je za auto?”, ptá se jeden takový učitelky ode dveří.” Tím přijel tady tatínek Verči, zeptej se a zjisti to.” Udělal to a dostalo se mu odpovědi, že je to auto z letištního servisního centra a nacházejí se tam i jiná auta a zařízení a samozřejmě i letadla, a kdybychom měli zájem…? To už kluci zkoprněli úžasem, holky ztichly a paní  učitelka rychle využila příležitosti. Domluvily se termíny (nebylo to zas tak snadné) a podařilo se.

V pondělí 12. 6. 2017 jsme zažili nezvyklou (nejen pro děti) exkurzi po mošnovském letišti a přilehlém areálu. 

Připadali jsme si jako nějaká VIP skupina, co ji  novým busem přivezli od MŠ přímo k hl. budově letiště; bočním vchodem od vlakového koridoru jsme vstoupili dovnitř, zhlédli jsme zblízka mobilní schody k letadlům a pokračovali jsme do odbavovací haly; co jsme znali z obrázků nebo z vyprávění, jsme viděli na vlastní oči a s vysvětlením, neboť Anetčina maminka zde pracuje. A Verunčin tatínek, co pracuje o kus dál, na nás  už čekal před hl. vchodem s letištním busem. Nalodili jsme se a prohlídka pokračovala. Viděli jsme hangáry s menšími rozličnými letadly i s těmi obrovitými, dopravními, velké nové letištní požární auto – to jsme si i vyzkoušeli; různé stroje a prostředky k údržbě letištní plochy v zimě i v létě, ale hlavně dvě přistávající letadla a  jeden vrtulník, co natankoval a odlétl zase někam do neznáma.

O naší úžasné letištní výpravě bychom mohli básnit ještě dlouho, neboť každý si mohl přijít na své a odnést si nevídané zážitky, ale nic z toho by nebylo, kdyby se o to nezasloužili dva skvělí rodičové – zmiňovaný tatínek Verunky Peterové a maminka Anetky Janečkové. Moc jim děkujeme za ochotu, vstřícnost a zprostředkování zážitků pro všechny (jel nás plný počet). Tento zajímavý výlet završil téma, kterým jsme v MŠ žili, totiž “O dopravě něco víme, na cestě se neztratíme!” No a my tento příspěvek završíme vážně míněným dotazem jednoho z Káčátek, které se ptalo: “Paní učitelko, a kdy my poletíme?”

Za Káčátka J. Brišová

Veselé zpívání – žili byli bratři tři…

Že se v naší školce zpívá, a že máme dobré zpěváčky dokazuje to, že se pravidelně účastníme pěvecké soutěže Sedlnická sněženka. O tom, jak jsme v této soutěži úspěšní, se na našich stránkách psalo.

A proč se nepochlubit talentovanými dětmi i jinde?

 

Příborské mateřské školy pořádají každoročně Veselé zpívání dětí. Jako hosté jsme tady vystoupili už jednou s flétničkami. Tehdy naši školku reprezentovala Saša Piskořová, Pavel Martinů a David Dostál.

Přestože se v letošním roce v oddělení Sluníček nepracuje v kroužku flétniček, dovednosti hry na zobcovou flétnu, získané v mateřské škole, využívá Přemek Dostál v Základní umělecké škole v Brušperku.

Pozvání na Veselé zpívání letos přišlo znovu. A tak 20. dubna zastupoval naši školku Přemek. Vystoupení s flétničkou se mu moc povedlo a měl velký úspěch.

Musím Vám na Přemka prozradit, že kromě toho, že je to všestranně nadaný kluk, je také chytrý, ctižádostivý a v kolektivu oblíbený. Před sebe si staví vysoké cíle.

Je nejmladším ze tří bratrů Dostálových. Všichni hoši jsou talentovaní.

Nejstarší David – začínal hrát na flétničku ve školce – dnes hraje na klarinet a klávesy v ZUŠ. Tam je také členem cimbálovky. V Příboře hraje za basketbalový klub.

Prostřední Ondra – také začal v MŠ s flétničkou a současně v ZUŠ hru na housle – dnes na housle pokračuje a s Davidem hraje v cimbálovce. V Kateřinicích kope za místní TJ Sokol.

U Přemka rozvíjely paní učitelky jeho výtvarný talent od mala. Však se také vloni umístil se svým obrázkem v celostátní výtvarné soutěži na     3.místě. V plavání je ve vodě jako doma, troufl si i na paní učitelky, dokonce i na paní trenérku a vyzval je na závod. V „Usměvavém lyžování“ dostal za odvážný a bravurní sjezd dokonce zlatou medaili.

Na flétničku začal Přemek hrát, podobně jako jeho bratři, už ve školce. Nyní svůj hudební um zdokonaluje pod vedením p. učitelky v ZUŠ v Brušperku. No a nesmím opomenout  jeho pěvecké úspěchy. Třikrát se účastnil pěvecké soutěže a vždy se umístil ve zlatém pásmu. Jednou jej dokonce doprovázel brácha David na klarinet, nu a naposled si už Přemek při zpěvu pískal na flétničku sám! A aby to nebylo málo, posiluje místní mladší benjamínky při fotbalových utkáních.

No zkrátka, tihle tři bratři se vyvedli. Ať jim to dlouho vydrží a dělají radost svým rodičům. Třeba je uvidíme v televizi jako budoucí hudební virtuosy nebo sportovní hvězdy. Budu jim držet palce!!!

 

Jana Limberková

Hody hody doprovody…

A máme po velikonocích…Holčičky jsou řádně omyté a vyšlehané, kluci si velikonoční koledou vykoledovali malovaná vajíčka a jiné velikonoční pamlsky.

Této pěkné tradici předcházelo velikonoční tvoření ve školičce. Některé výrobky s jarní a velikonoční tématikou si mohli prohlédnout návštěvníci výstavy, kterou koncem března pořádali zahrádkáři na zámku v Trnávce. Také my jsme zde nemohli chybět. Za to patří dík hlavně paní Mičkalové, která nás ochotně výstavkou provedla. Malované kraslice, výrobky z látky, ze slámy a ze dřeva, sirupy z bylinek a mnoho dalších pěkných věcí. Nechyběly ani obrázky a velikonoční výrobky našich nejmenších, i žáčků základní školy z Trnávky.

Velkým překvapením byl pro nás malý dřevěný kolotoč (sice jen pro panenky), který se opravdu točil a hlavně dřevěné kolo štěstí. Tady si každý z nás mohl vytočit výhru v podobě žvýkačky, sladkosti, papírové růže apod. Dovedete si doufám představit tu velkou frontu před roztáčeným kolem!

Naše holčičky si domů odnesly originální drátkový prstýnek s kamínkem nebo perličkou! To bylo něco!!

Mezi tím vším se nám zalíbil panáček z březových špalíčků. Podobný sedí na dřevěném vláčku před naší školkou…. měl by kamaráda!!! Kdo ho vyrobil? A kolik by stál? Ptaly se naše paní učitelky.

A jaké bylo naše překvapení, když druhý den už březový panáček na našem vláčku seděl!!! Děkujeme panu L. Poláškovi, který ho vyrobil. I paní Mičkalové, že nám jej vyprosila. Panáčkové nám před školkou dělají parádu a také nám připomenou tuhle shlédnutou výstavku.

                                              

                                                                                                                                                 Děkují KÁČÁTKA i SLUNÍČKA

KÁČÁTKA v místní knihovně

Jestli si myslíte, že na návštěvu knihovny jsou Káčátka malá nebo že by se tam třeba nudila, tak to se pěkně pletete.

I na ty nejmladší z MŠ čekala jeden březnový pátek dlouho plánovaná návštěva místní knihovny. Předcházel jí celotýdenní program činností s názvem “Z pohádky do pohádky”, kdy jsme mimo jiné poznávali pohádkové postavy, poslouchali jsme, hráli nebo sledovali pohádky, malovali největšího nositele pohádek (Večerníčka), skládali a lepili mu čepici, zpívali nebo poslouchali jsme pohádkové písně a tančili podle nich, soutěžili jsme a dováděli s pohádkovými kamarády nebo cvičili na překážkové dráze Křemílka a Vochomůrky, skládali z kostek hrady a zámky a nebo si třeba hráli na obchod s knihami a časopisy…, no, bylo toho hodně, ale zpět ke knihovně.

Program byl připraven tak, aby děti jen tak netečně neseděly, ale aby se aktivně účastnily úkolů, jež souvisí s chodem knihovny a hlavně s tím, co zajímavostí a překvapení se skrývá v knížkách, které jsou bohužel čím dál víc vytlačovány moderními zdroji informací. Na snímcích ve fotogalerii je patrné, že děti byly programem zaujaty, aktivity je bavily, byly překvapeny (vždyť kdo to kdy slyšel, aby se z knihovny ozývalo mňoukání???), vhodně se chovaly (v duchu hesla “kdo se baví – nezlobí”).

Zakončením našeho “Pohádkového týdne” bylo vytváření MINILEPORELA (ke zhlédnutí ve třídě Káčátek), kde bylo třeba vybrat správné obrázky z pohádky “O Karkulce”, ve správném pořadí je nalepit do okének (stránek) a ještě je vybarvit. K tomu všemu hrála píseň “Říkají mi červená” z pohádky “Tři bratři” – a představte si, že to ti vaši malošci zvládli i bez kouzel a čarování.

Pohádkové spaní ve školce

Máme rádi pohádky? No jejej! Ať jsme malí nebo velcí, pohádky nám vždy vykouzlí úsměv na tváři a pohladí po srdíčku.

 

A co takové „pohádkové spaní?“

Paní učitelky ze Sluníček –Zuzka, Andrejka a Jana – si pro nás připravily na páteční odpoledne 17. března pohádkový program, který vyvrcholil nočním spaním ve školce.

Celé to začalo už dopoledne, kdy jsme vyráběli papírové Večerníčky – vždyť přece Večerníček přináší pohádky! Po krátkém odpočinku po obědě a po svačince vyrážíme na odpolední procházku. Cíl –jdeme za zvířátky! U pana Matěje, po nakrmení zvířátek hádáme, ve které pohádce si zahrál oslík, ovečka. ( Oslíčku, otřes se, Shrek, ovečka Shaun…)          

U Přemka jsme zase vyjmenovávali koňské pohádkové hrdiny ( Jurášek, kůň Zlatohřívák…)

Po návratu do školičky jsme se převlékli do přinesených kostýmů a mohl začít pohádkový program.

Soutěžíme v družstvech:

  • skládáme rozstříhané obrázky z pohádek a musíme samozřejmě uhádnout o jakou jde
  • vybíráme pohádkové dvojice
  • v pohádkovém kvízu jsme odpovídali na otázky, např.: z čeho byla chaloupka, ke které přišli Jeníček s Mařenkou, koho se báli Čmelda s Brumdou, koho naučil král Miroslav zpívat apod.

 

Po večeři nás čekala diskotéka v pohádkových kostýmech, pohybová hra: Čaroděj v lese, pro zklidnění výtvarná aktivita – Čarodějný lektvar, hra – Hádej, kdo jsem?

Čas letěl jako bláznivý a my si museli pomalu chystat spaní. Po nezbytné hygieně nás čekalo překvapení. Přišel nás navštívit pan myslivec (pan R. Velart), který přečetl pohádku na dobrou noc – tentokrát O Krakonošovi.

To už jsme ale, přikrytí po bradu, pomalu usínali ve svých pelíšcích. Prý jsme spali celou noc, ale to samozřejmě už nevíme, to nám řekly ráno naše paní učitelky.

Po ranním čištění zoubků usedáme ke snídani. Výborné kakao a vánočka, kterou nám připravil Petříkův tatínek. Po snídani ještě vyhodnocení včerejšího programu, předání medailí, dobrůtek, nezbytné „šampáňo“ a samozřejmě foto. A za dveřmi už první nedočkavé maminky, kterým se po nás stýskalo. Nebo néééé?

Každopádně jsme si to spolu užili!! A kdy bude příště?

 

Snad naše paní učitelky ještě něco vymyslí.

 

A ještě nakonec. Děkujeme našim maminkám za výborné dobroty, které nám na páteční odpoledne připravily (asi měly strach, že budeme mít hlad!) Díky.

Sedlnická sněženka

Ve slunném sobotním odpoledni 25.března, se sešlo mnoho pěveckých příznivců do Sedlnického kulturního střediska Sněženka. Konal se zde 20. ročník veselého zpívání dětí z mateřských škol.

 Domácí mateřská škola opět nezklamala a připravila pěkně vyzdobené prostředí, krásné medaile,hodnotné věcné ceny pro děti, výborné občerstvení a bohatý program.

 

Čtyřčlenná odborná porota posuzovala u každé mateřské školy a jednotlivých zpěváčků výběr písničky, interpretaci i hudební doprovod.

 

Za naši školku se zpívání zúčastnili Hanička Slouková, s písničkou Píšťalička a Přemek Dostál zazpíval písničku Špačíček pán.

 

Oběma našim  dětem se dařilo a vyzpívaly si umístění ve zlatém pásmu.

 

BLAHOPŘEJEME

 

Děkujeme rodičům zúčastněných dětí za ochotu a vstřícnost na této akci.

 

                                                                       Jana Limberková

Březen – měsíc knihy

Kdo je paní učitelka Jarmila Kučerová, dnes už děti ve školičce ani nevědí. Snad jejich maminky nebo tatínkové, které učila. Možná ale tuhle usměvavou babičku znají z knihovny, kde po své dlouholeté práci v mateřské škole pracovala jako knihovnice.

Přestože už své zkušenosti předala mladší kolegyni( mimochodem je to maminka naší kamarádky Sárinky), poprosili jsme ji, aby našim dětem ze Sluníček povyprávěla o knížkách něco zajímavého. Vždyť BŘEZEN je přece měsíc knihy! Souhlasila. Také proto, že se k nám do školky ráda vrací.

A tak jsme se jedno březnové dopoledne vypravili do místní knihovny, kde nás už paní Kučerová i s paní Onderkovou očekávaly. Prohlédli jsme si prostředí, dověděli se, co musíme udělat, pokud bychom si knížku chtěli půjčit. Někteří z nás tady byli poprvé a koukali s otevřenou pusou na tu spoustu knížek.

Paní Kučerová nám potom pověděla příběh o Martínkovi, ze kterého jsme si odnesli ponaučení, jak se máme ke knížkám chovat a jak s nimi zacházet, aby nám dlouho dělaly radost. Naše paní učitelky žasly, jak i ti největší neposedové naslouchali jejímu laskavému hlasu a ani nedutali.

Na oplátku jsme bývalou paní učitelku a knihovnici pozvali do naší třídy, kde shlédla krátkou pohádku O myšce a makovici, kterou jí naše Sluníčka zahrála.

Krásnou tečkou tohoto dopoledne bylo, když přišel pan starosta s kytičkou a paní Kučerové poděkoval za její obětavou a dlouholetou práci.

A my také děkujeme.

                                               Za třídu Sluníček uč. Jana Limberková

Kontakty

Mateřská škola Kateřinice, příspěvková organizace,
Kateřinice 107, 742 58

IČ: 70984123
Datová schránka: 4znksnr
Telefon: 556 729 019
E-mail: ms@katerinice.cz
Ředitelka: Bc. Zuzana Němcová
Vedoucí ŠJ: Dagmar Davidová
E-mail: jidelna@katerinice.cz

Připravujeme
Naše fotografie